Transferové ceny - příklad a jejich význam v mezinárodním obchodě
Ve vztahu k rostoucímu počtu vytvářených holdingových uskupení v tuzemsku i zahraničí roste zároveň tlak správců daně napříč jednotlivými zeměmi na správné nastavení a zdokumentování transakcí, ke kterým dochází ve skupině takto kapitálově či jinak spřízněných subjektů. Pohled finančních správ jednotlivých zemí a poplatníků na princip stanovení ceny v těchto transakcích může být v řadě případů protichůdný a v případě nedostatečného prokázání cenotvorby založené na tzv. principu tržního odstupu může dojít ze strany správce daně k doměření dodatečné daně včetně souvisejícího příslušenství.
Transferové ceny a mezinárodní obchod
Transferové ceny hrají klíčovou roli rovněž při zajištění spravedlivého a transparentního fungování mezinárodního obchodu, neboť v praxi nezřídka dochází k přeshraničním dodávkám výrobků, služeb (zejména manažerských), převodům práv k duševnímu vlastnictví či poskytnutí volných peněžních prostředků mezi mateřskou a dceřinou společností ve skupině, potažmo mezi jednotlivými dceřinými společnostmi, které je potřeba vzhledem ke vztahu spojených osob s ohledem na dodržení pravidla cen obvyklých správně ocenit.
Lze konstatovat, že transferové ceny mají významný vliv na zdanění zisků společností, přičemž v rámci mezinárodního obchodování zároveň pomáhají zajistit spravedlivou alokaci zisků mezi různými jurisdikcemi. Správným stanovením transferových cen v rámci mezinárodního obchodu lze předejít zejména následujícím potenciálním problémům:
1) Nedostatečné zdanění zisků v jednotlivých zemích – snaha společností realizovat vyšší zisky v zemích s nižším daňovým zatížením bez hlubší ekonomické podstaty a opačně
2) Narušení hospodářské soutěže – prodej výrobků, zboží či služeb některé ze společností ze skupiny za výrazně nižší ceny, než je běžné na trhu, může znamenat pro prodávající entitu získání nespravedlivé výhody oproti konkurenci
3) Doměření daňové povinnosti, spory se správcem daně – nesprávně stanovené a zdokumentované transferové ceny mohou vést k daňovým sporům a problémům s daňovými úřady
Níže jsou uvedeny příklady z praxe v rámci mezinárodního obchodu.
Příklad 1 – Smluvní výroba mobilních telefonů
Mateřská společnost ABC se sídlem v Japonsku vlastní jedinečná výrobní know-how a další potřebná nehmotná aktiva pro výrobu mobilních telefonů, v souvislosti s tímto nese související náklady. Mateřská společnost ABC se rozhodne založit dceřinou společnost EFG se sídlem v České republice, kdy hlavní ekonomická činnost této dceřiné společnosti bude spočívat ve výrobě mobilních telefonů zcela dle zadání a požadavků mateřské společnosti, přičemž k tomuto bude využívat výrobních prostor a strojních zařízení, která jsou ve vlastnictví mateřské společnosti. Dceřiná společnosti nevlastní žádná významná aktiva, nedisponuje obchodním ani marketingovým oddělením. Mobilní telefony, které se vyrobí v České republice, budou dodávány mateřské společnosti, a následně distribuovány nejen na tamním trhu, ale v rámci celého světa. Jakým způsobem stanovit cenu za dodávky mobilních telefonů mezi dceřinou a mateřskou společností?
1. Tržní cena (CUP metoda) – jedním z přístupů ke stanovení transferové ceny za dodávky mobilních telefonů ze strany dceřiné společnosti je použití tržní ceny, tzn. ceny, za kterou by tyto mobilní telefony byly dodávány mezi nezávislými subjekty. Vzhledem k tomu, že v praxi bývá velmi obtížné nalézt dostatek informací ohledně tržních cen srovnatelných mobilních telefonů, využitelnost této metody je značně omezená.
2. Použití jiných metod transferových cen – alternativně lze využít jiných přístupů ke stanovení ceny obvyklé s ohledem na metodiku v oblasti transferových cen ve vazbě na funkční a rizikový profil jednotlivých zúčastněných stran. V popisovaném případě bude s největší pravděpodobností zvolena transakční metoda čistého rozpětí (TNMM), popř. metoda nákladů a přirážky (COST+), přičemž tzv. testovanou stranou, pro kterou bude určována obvyklá výše ziskovosti, bude s ohledem na výkon méně komplexních funkcí zvolena dceřiná společnost EFG se sídlem v České republice. Této dceřiné společnosti by měla příslušet ziskovost odpovídající běžným podmínkám na trhu.
Lze konstatovat, že správným nastavením transferových cen dojde ke spravedlivému rozdělení zisků mezi mateřskou společností se sídlem v Japonsku a dceřinou společností v České republice s ohledem na principy transferových cen a požadavky lokálních daňových správ. Lze dovodit, že vyšší ziskovost by měla náležet mateřské společnosti, která vykonává v rámci transakce více funkcí, nese s tím odpovídající vyšší rizika, zatímco entita umístěná v České republice má na starost pouze výrobu daného produktu.
Příklad 2 – Vývoj software v USA a jeho užití ve skupině
Dalším příkladem aplikace transferových cen v rámci mezinárodních vztahů může být vývoj specifického CRM softwaru společností KLM se sídlem v USA pro jeho následné užití ve skupině. Společnost KLM po dokončení předmětného software provede jeho aktivaci do majetku, přičemž následně je tento software využíván ostatními členy skupiny v rámci jejich běžných ekonomických činností.
Je zřejmé, že mj. s ohledem na tzv. funkce DEMPE (Develompent – vývoj, Enhancement – zlepšování, Maintenance – údržba, Protection – ochrana, Exploitation – využití; neboli DEMPE test) bude potřeba stanovit obvyklou výši licenčního poplatku (popř. jiné formy odměny), která zajistí ve vztahu k vykonávaným funkcím spravedlivé rozdělení nákladů spjatých s vývojem a následnou průběžnou aktualizací předmětného software mezi jednotlivé účastníky transakce, tj. společnosti využívajících předmětný software, a zároveň zaručí přiměřenou odměnu společnosti KLM ve vazbě na podstupovaná rizika.
